Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Odpíraného největší krajíc

21. 3. 2015

„Brácho. Hej, brácho!“ vytrhne mě ze zamyšlení mladší pubertální sestra, která vlítla do mého pokoje jako neřízená střela. Netrpělivě na ni stočím pohled a čekám, co zase vymyslela.

„Pojď se na něco podívat!“

Spíše z nudy, než ze zvědavosti se zvednu z postele a jdu za ní. Tatík je zase v práci, matka bůh ví kde a není co dělat. Nuda se změní ve zvědavost, když se zastavíme přede dveřmi našeho nevlastního bratra. Pootevřenými dveřmi.

Sandra se na mě zazubí od ucha k uchu a ukáže, abych se podíval dovnitř. Pokrčím rameny a opatrně se nakloním ke škvíře. Vzápětí ztuhnu a přemýšlím, jestli mám sestře vlepit pár facek.

Na posteli leží Keaton a masturbuje. Chápu, že to pubertální střevo to pobavilo, ale mě teda rozhodně ne. Ve mě to vyvolalo zcela jiné pocity, které však dvanáctiletá holka nemohla chápat. Ne že bych jí to měl v úmyslu nějak vysvětlovat.

Rychlým posunkem ji pošlu pryč a sám tiše proklouznu do pokoje. Zatím si mě nevšiml a já pozoruji jeho slastně přivřené oči a pootevřené rty. Rychle zamknu, aby nás nemohl nikdo vyrušit.

Prudce sebou trhne a podívá se na mě. Ztuhne a veškeré vzrušení je pryč. Alespoň zdánlivě. Vidím, jak mu stále doutná v očích. Čtu v něm jako v otevřené knize bez ohledu na to, že je o tři roky starší. Zklamání z neuspokojení je téměř hmatatelné.

„Pokračuj!“ vyzvu ho náhle ochraptěle. „Chci se jen dívat.“

Ještě chvíli váhá, ale nakonec se opět začne dotýkat svého těla. Zdá se, že je nervózní, ale trvá to jen několik sekund. Pak ho opět pohltí vzrušení. Sleduji jeho ruce, které laskají.

Náhle jsem to já, koho opanuje vzrušení a zrychleně dýchá. Keatonovy přivřené oči a steny, které se derou skrze pootevřené rty, mě přivádějí k šílenství. Nedokážu se ovládat.

Několika rychlými kroky zdolám vzdálenost mezi námi a matrace se prohne mou vahou, jak se posadím na postel. Nijak ho to nerozhodí. Právě naopak, blýskne po mě vyzývavým pohledem. Ale já vždy miloval výzvy a tuhle jsem se rozhodl přijmout s radostí.

Natáhnu ruku a uchopím do dlaně jeho vzrušené mužství. Mimoděk pohne boky proti mně a tentokrát jsem to já, kdo zasténá.

Veškeré sebeovládání padlo.

Vždyť se taky říká, odpíraného největší krajíc ne? A já po něm toužím sakra dlouho.

Skloním se níž a nedám mu šanci reagovat nebo se bránit, ačkoliv nevypadá, že by měl něco takového v úmyslu. Vezmu ho do úst a poslouchám slastné vzdechy. Vychutnávám si ho jako laskominu, kterou mám nejraději.

Poznám, že se blíží vyvrcholení, protože se mě pokusí prudce odstrčit. Nedovolím mu to. Popadnu ho za boky a znemožním mu hýbání. Zadívám se mu do obličeje, aby mi neunikl ani sebemenší záchvěv v jeho tváři.

Polknu jeho poslední dávku a mlsně se olíznu. Zčervená a já se mimoděk usměji. Vypadá fakt roztomile. Posunu se kousek výš a konečně políbím ta vyzývavá ústa.

„Chci víc,“ zašeptám a propletu svůj jazyk s tím jeho. Vychází mi vstříc. Tričko, co jsem měl ještě před chvílí na sobě, leží na zemi. Z toho usuzuji, že ani on není zcela spokojen s danou situací.

„Já taky,“ šeptne na oplátku a rozepne mi pásek.

Rychle ze sebe skopnu kalhoty a lehnu si na něj. Rty přitom zkoumám každičký kousek jeho nádherného těla. Cítím jeho doteky a moje vzrušení ještě stoupá.

„Kde máš kondomy?“ zeptám se, protože jsem na konci svých sil.

Mlčky vytáhne šuplík, kde má vše potřebné. Na okamžik na něj překvapeně pohlédnu, ale uhne pohledem. Chytím ho za bradu a přinutím se na mě znovu podívat.

„Máš nějaké zkušenosti?“ zeptám se.

„Samozřejmě,“ vyhrkne. Příliš rychle. Zasténám. Je snad možné, že budu první?

„Nebudeš,“ zamumlá Keaton a já si uvědomím, že jsem promluvil na hlas. Kdesi hluboko v koutku mé kdysi romantické duše ta slova zabolí. Jako by to vycítil, chytí mě za temeno a prudce přitáhne k sobě. Pak už na melancholické myšlenky není čas.

Jeho rty mi nedovolí odpočinout. Poslepu našmátrám gel a dám se do přípravy. Vzrušením skoro omdlévám a Keaton je na tom podobně.

„Pojď!“ vyzve mě a já vím, že je připravený. Roztrhnu balíček s ochranou a nasadím si ji. Pak už se soustředím jen na něho.

Vykřikne, když ho celého naplním. Snažím se ovládat, ale jde to jen stěží. Pak pohne boky a mlčky mě vyzve k pokračování. Začnu se pohybovat a rychlost přírazů je stejně úměrná stoupání mého vzrušení. Snažím se být něžný.

„Tvrději!“ vydechne a rejdí mi nehty po zádech. Nemusí mě pobízet dvakrát. Vloží ruku mezi naše těla, aby i sebe přivedl k vyvrcholení.

Konečně kolem mě vybuchne zem a já prudce letím ke hvězdám. Takový orgasmus jsem ještě nezažil. Pár vteřin na to mě Keaton následuje.

Svalím se na něj a jen ho lehce oždibuji. Sem tam rameno, sem tam krk. Objetí jeho nohou na mých bocích je více než příjemné. Je to uchvacující.

Mlčíme. Jako by snad mluvení mohlo tu sílu okamžiku pokazit. Vyklouznu z něj, ačkoliv se mi nechce opouštět teplo jeho těla. Naposledy ho vášnivě políbím a rychle se obléknu. Pohled na jeho spokojenou tvář se mi líbí.

„Příště mi řekni,“ pronesu ještě tiše, a aniž bych čekal na odpověď, opustím pokoj. Zaslechnu ještě jeho uchechtnutí a opatrně zavřu dveře.

O několik vteřin později vletím do pokoje sestry, stejně jako ona předtím do mého.

„Sandro!“

Trhne sebou a bázlivě se na mě podívá.

„Jo?“ zahuhlá.

„Příště laskavě nešmíruj, jasné? Jestli se to bude opakovat, přehnu tě přes koleno a vysvětlím ti, že se to nedělá.“

Jen vyděšeně kývne a já vypadnu. Musím na vzduch, abych vstřebal, co se dneska stalo. Keaton je jen nevlastní bratr, před deseti lety si jeho otce vzala naše matka. Nicméně bratrské city se tak nějak nedostavily.

Nikdy jsem ho jako bratra nebral. Když přišel do rodiny, bylo mi čtrnáct a jemu sedmnáct. U mě se začínala probouzet puberta a také vědomí, že jsem gay. V tu dobu jsem experimentoval s jedním kámošem. Jsou to příjemné vzpomínky, které ve mně mimoděk vyvolají úsměv.

Nicméně o pár let později jsem si uvědomil, že mám pro Keatona slabost. Samozřejmě chodil jsem s jinýma klukama, ale pořád jsem toužil po něm. Dneska se mi to konečně splnilo. Rozhodně jsem si to takhle nepředstavoval. Takovou extázi jsem ještě nezažil a to rozhodně nejsem žádný svatoušek.

Zapálím si cigáro a jen tak si sednu v parku.

„Nazdar, Heathe,“ plácne sebou vedle mě kámoš ze školy. Že já musím natrefit zrovna na něj, povzdechu si v duchu.

„Nazdar, co tady děláš?“

„Ale tak znáš to,“ kývne hlavou k holce, která sedí o kousek od nás a je červená jako rajče. Uvědomím si, že jsem je asi vyrušil při něčem důležitém.

„Sorry, kámo, už padám. Vůbec jsem si vás nevšiml,“ zamumlám a vstanu. Rychle se vzdálím, ale jejich objetí ještě stihnu spatřit. Zavrtím nad sebou hlavou, protože mě napadají samé melancholické věci. Třeba jak by bylo pěkné tady takhle sedět s Keatonem.

Vím, že na tohle jen tak nezapomenu. Rád bych si to v blízké době zopakoval, ale v Keatonovi je těžké se vyznat. Nevím, co si myslí, nebo co cítí. Je tajemný jako hrad v Karpatech, což mě vytáčí. Nemůžu se k němu dostat blíž a to ho znám už deset let. Ani jsem nevěděl, že je taky gay, sakra.

Sám jsem byl překvapený. Myslel jsem, že mě okamžitě pošle pryč. Že mě seřve jako malého kluka, kterým jsem v jeho očích bezpochyby stále byl. Místo toho mi dal ochutnat ráj.

Zazvonil mi mobil. Proklel jsem sám sebe, když se mi prudce rozbušilo srdce. Byl to Keaton.

„Prosím?“ zahuhlal jsem a až teď si tak nějak uvědomil, že se setmělo.

„Heathe! Kde zatraceně jsi? Táta šílí strachy!“ skoro na mě zařve ze sluchátka. A já bych si nejradši nafackoval znovu. Doufal jsem, že to on je ten, co šílí strachy.

„Omlouvám se, zapomněl jsem na čas. Už jdu,“ syknu a típnu hovor. Zdálo se, že chtěl ještě něco dodat, ale bylo mi to fuk.

Dovlekl jsem se domů, omluvil taťkovi, protože ačkoliv byl nevlastní, měl jsem ho rád jako vlastního. Což se o mém „bratrovi“ říct nedalo. Naštěstí to omluva spravila.

Bouchl jsem za sebou dveřmi do pokoje a překvapeně zůstal stát. Na posteli ležel Keaton a spokojeně spal. Musel jsem několikrát zamrkat, abych uvěřil, že to není sen. Do mého pokoje nikdy nechodil. Jen když něco potřeboval zjistit nebo tak. Co tady dělal teď?

Sedl jsem si vedle něj a pozoroval jeho spící tvář. Zřejmě byl unavený, protože pod očima mu svítily černé kruhy.

Pracoval jako barman a často si bral dvojité směny. Teď měl konečně dva dny volno. Lehce ho pohladím po vlasech. Ani mě nepřekvapí, že se neprobudí.

„Co tady děláš?“ zašeptám. Nejraději bych si lehl vedle něj a stulil se mu do náruče, ale nevím, jak by reagoval, kdyby mě ráno našel vedle sebe. Koneckonců to, co se stalo odpoledne, nemusí vůbec nic znamenat. Potichu, teda aspoň se o to pokouším, vytáhnu zpod postele druhou peřinu a polštář. Přes křeslo mám přehozenou vlněnou deku, kterou dám na zem.

Nemám rád spaní na zemi, ale nemám jinou možnost. Snažím se, co nejvíce uvelebit, ale nemám šanci. To bude dlouhá noc.

Přesto nehodlám nic podniknout. Pokud bude chtít, tak se bude muset snažit on. Já ten první krok, i když dost odvážný, už udělal. Mimoděk se začnu usmívat.

Úsměv za chvíli vystřídá vzrušení. Vzpomenu si na jeho doteky, jeho rty a začnu zrychleně dýchat. Po očku mrknu, jestli stále spí. Když se přesvědčím, že ano, zajedu rukou pod peřinu. Kousnu se do rtu, abych zabránil slastnému zavzdychání, jak ledové prsty obemknou horký penis.

Pak už stačí zavřít oči a vzpomínat. Jak úžasné bylo být uvnitř něj. Jak byl horký a vstřícný. Netrvá dlouho a jsem opět na vrcholu blaha. Otevřu oči, abych zjistil, kde mám nejbližší zásobu papírových kapesníků.

Keaton na mě mlčky hledí a v očích mu svítí vzrušení. Nemám ani čas se začervenat.

„Pojď sem!“ vyzve mě ochraptěle a já ho zhypnotizovaně poslechnu. Posune se stranou a já si sednu vedle něj. Jemně mě drcne do hrudníku a už ležím na zádech.

Nedokážu od něj odtrhnout oči. Skloní se ke mně a prudce mě políbí. Neváhám a opětuji jeho polibek. Nemůžu si pomoct. Chci ho tak moc a tak dlouho.

Tentokrát jsem to já, kdo se kolem něj svírá a cítí ho v sobě. Ten pocit je neuvěřitelný. Jistě už několikrát jsem byl dole, ale s tímhle se to nedalo rovnat. Copak je vážně pravda, že sex je lepší s tím, koho miluješ?

Zarazím se, ale nemám čas nad tím přemýšlet, protože se dostane mocný orgasmus. Jsem dřív než on, ale ne o moc. Prohne se a ze rtů mu splyne extatický sten. Uchváceně sleduji výraz jeho tváře a neodolám nutkání se natáhnout a pohladit ho po lícní kosti. Úsměv, který mi věnuje, mnou otřese. Tak něžný.

Políbí mě na čelo a odkulí se stranou. Nechci to dovolit, ale neodvážím se mu v tom zabránit. Domnívám se, že odejde stejně jako já odpoledne, ale překvapeně zjistím, že si mě přitáhl do náruče a zabořil bradu do mých vlasů.

Ani nedutám, abych snad nezrušil tuhle nádhernou chvíli. Jeho dech mě ovívá a já bych v tuhle chvíli ani za nic nechtěl být nikde jinde. Podle pravidelného oddechování poznám, že usnul.

Opatrně se otočím v jeho náručí a beze strachu si ho prohlížím. Pískově hnědé vlasy má o něco delší, ale rozhodně mu to tak sluší. Když to nosil na ježka, zlobil jsem se na něj. Takhle mu můžu rukama projíždět vlasy a vychutnávat si jejich hebkost. Dlouhé řasy kryjí zelené oči, které mě očarovaly. Vystouplé lícní kosti mu dodávají drsnější vzhled, ale to mi nevadí. A jeho rty. Zadívám se na ně a skoro zasténám. Jsou napuchlé od našich polibků a mě pouze ten pohled opět dokáže vzrušit. Lehce ho políbím na hranatou bradu a spokojeně se zavrtám do prohlubně mezi ramenem a krkem a za chvíli spokojeně spím i já.

 

„Heathe!“ probudí mě Sandra. Polekaně sebou trhnu, vedle mě přece ležel Keaton, jak jí to vysvětlíme. Jenže sotva pořádně procitnu, uvědomím si, že tu není.

„Co je?“ zavrčím. Proč mě sakra budí?

„Máš vstávat, vzkazuje ti to tatík. Už je poledne.“

Prudce se posadím.

„Poledne?“ mrknu překvapeně a podívám se na hodinky. „Že jsem hned dole,“ zamumlám. Jenže sotva se zase zachumlám do peřiny, spím jako nemluvňátko.

„Jsi nemocný?“ probudí mě starostlivý hlas Keata.

„Jo, láskou k tobě,“ zabručím ještě v polospánku v domnění, že je to jenom sen. Jenže téměř okamžitě mi dojde, že to sen není a vytřeštím oči. Klidně na mě hledí, na tváři ten jeho nevyzpytatelný úsměv. Napjatě očekávám odpověď.

Skloní se ke mně tak těsně, že mohu cítit jeho nádhernou vůni.

„Chtěl bys vědět, koho jsem si představoval, když jsi mě nachytal v pokoji?“ zašeptá mi do ucha, až mě ovane jeho horký dech.

„Chci,“ kývnu horlivě.

„Tebe.“ Jeho rty uzamknou ty moje. Neodvažuji se tomu uvěřit. Ale nevyptávám se. Jen ho obejmu kolem krku a přitisknu se blíž. Pokud je to sen, tak se nechci probudit. Tu noc jsme se nemilovali. Jen leželi vedle sebe a drželi se za ruku. Nic hezčího jsem dosud nepoznal...

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Paráda.

(Karin, 2. 8. 2017 22:40)

Píšeš moc pěkné povídky.